Od roku 2025 vstoupily v České republice v platnost změny v systému DPH, které mají za cíl odstranit dlouhodobý problém: nárok na odpočet DPH byl často uplatňován i u transakcí, které nakonec nebyly vůbec uhrazeny. Nový § 74b zákona o DPH (ZDPH) zavádí povinnost pro příjemce zboží nebo služby vrátit dříve uplatněný odpočet, pokud faktura nebyla uhrazena ve stanovené lhůtě.

Nárok na odpočet je nyní přímo závislý na skutečné úhradě – bez platby není odpočet. Pokud platba proběhne později, lze odpočet obnovit, ale pouze podle postupu stanoveného zákonem.

V tomto článku podrobně vysvětlujeme, proč byla tato nová úprava přijata, jak přesně funguje a na co by si měli podnikatelé dát pozor.

Proč stát změnil pravidla: podstata reformy DPH 2025

Reforma DPH 2025 byla odpovědí na dlouhodobý problém: společnosti často uplatňovaly nárok na odpočet DPH hned po obdržení faktury – tedy dávno před skutečnou úhradou. I když odběratel své závazky nesplnil, odpočet mu přesto zůstával. Tato praxe měla několik negativních dopadů:

• Nárůst fiktivních a nerealizovaných transakcí. Neseriózní subjekty využívaly mechanismus odpočtu jako nástroj k získání peněz od státu bez skutečného plnění nebo úhrady.
• Přímé rozpočtové ztráty. Stát vracel daň, která ve skutečnosti nebyla v rámci obchodního řetězce odvedena. Hromadné neplacení vytvářelo tlak na fiskální systém.
• Snížení transparentnosti. Kontrola pohybu prostředků byla komplikovaná: odpočty existovaly pouze „na papíře“ a nereflektovaly skutečné plnění obchodů.

Aby se tyto rizika odstranila, bylo legislativní prostředí upraveno. Nový § 74b ZDPH stanovuje zásadu: pokud závazek nebyl uhrazen, odpočet je nutné vrátit. Tento přístup přibližuje systém DPH k reálným peněžním tokům – nárok na daňový odpočet vzniká až ve chvíli, kdy je transakce skutečně dokončena, nikoliv jen formálně.

Cílem reformy je posílit platební disciplínu, omezit prostor pro zneužívání systému a sladit daňová pravidla s principem ekonomické reality.

Co upravuje nový paragraf § 74b ZDPH

Paragraf § 74b ZDPH zavádí novou klíčovou povinnost pro příjemce zboží a služeb: spojit nárok na odpočet DPH s faktickým uhrazením závazku.

Jednoduše řečeno, pokud příjemce uplatnil odpočet DPH, ale nezaplatil fakturu ve stanovené lhůtě, je povinen tento odpočet opravit – tedy vrátit daň zpět do rozpočtu.

Hlavní ustanovení normy:

• Podmínkou pro opravu je neuhrazení závazku po uplynutí lhůty (obvykle 6 měsíců od data splatnosti).
• Plátce je povinen opravit odpočet sám – bez výzvy od finančního úřadu nebo jiného orgánu.
• Oprava se provádí v tom daňovém období, kdy uplyne lhůta neuhrazení, nikoli zpětně nebo dle uvážení firmy.
• Nárok na opětovný odpočet vzniká až v období skutečné úhrady (pokud dojde k platbě později).

Paragraf § 74b tak činí nárok na odpočet nikoli formální deklarací, ale důsledkem skutečně provedené transakce. Zákon zavádí přímou vazbu: existuje platba – existuje odpočet, neexistuje platba – odpočet nemá vzniknout.

Univerzální použití

Ustanovení se vztahuje na všechny plátce DPH – bez výjimek:

• právnické osoby i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ),
• měsíční i čtvrtletní plátce,
• společnosti všech velikostí.

Tím se § 74b stává univerzálním nástrojem posílené kontroly a jednotných pravidel v oblasti DPH – bez ohledu na typ nebo rozsah podnikání.

Jak dříve fungoval odpočet DPH a v čem spočíval problém

Do roku 2025 byl systém odpočtů DPH v Česku založen na deklarativním principu. Příjemce zboží nebo služby si mohl nárokovat odpočet DPH ihned po obdržení faktury a jejím zaúčtování, i když platba ještě neproběhla. Stačil správně vystavený daňový doklad – potvrzení o úhradě nebylo vyžadováno. Povinnost vrátit odpočet v případě neuhrazení neexistovala: opravy se prováděly jen výjimečně, například při uznání pohledávky za nedobytnou, a většinou z iniciativy dodavatele, nikoliv příjemce.

Tento model vedl k systémovým problémům. Stát vracel DPH z transakcí, které fakticky nebyly realizovány. Otevíraly se tak možnosti ke zneužívání: odpočty byly uplatňovány na fiktivní nebo jen částečně provedené obchody. Některé firmy využívaly tento mechanismus jako nástroj financování ze státního rozpočtu, aniž by skutečně vynaložily prostředky. Výsledkem byl fiskální deficit: státní rozpočet přicházel o prostředky, aniž by získal odpovídající daň v rámci obchodního řetězce. Zároveň byl kontrolní dohled ztížen, protože odpočet existoval pouze na papíře a nebyl doložen tokem peněz.

Na pozadí rostoucích ztrát a klesající transparentnosti bylo zřejmé, že předchozí přístup neodráží skutečné ekonomické vztahy. Právě proto byl v roce 2025 zaveden § 74b ZDPH – mechanismus, který odstraňuje rozdíl mezi dokladem a platbou a spojuje nárok na odpočet s reálným uskutečněním obchodní transakce.

Nový princip: „bez úhrady – bez odpočtu“

Od roku 2025 platí v systému DPH zásadně nový přístup: nárok na odpočet již nevzniká automaticky po obdržení faktury. Základem pro uplatnění odpočtu není pouze správně vystavený daňový doklad, ale i skutečné splnění závazku – tedy přijetí platby za dodané zboží nebo poskytnutou službu. Pokud závazek není splněn ve lhůtě stanovené zákonem, je dříve uplatněný odpočet povinně opraven a částka vrácena zpět do státního rozpočtu.

Tento mechanismus činí systém odpočtů transparentnějším a více odpovídajícím reálnému toku peněz. Stát odmítá vracet daň v případech, kdy nebyla obchodní transakce finančně dokončena. Daňová výhoda je přiznána pouze tehdy, pokud plátce skutečně zaplatil fakturu a splnil všechny závazky z dané transakce. Pokud k úhradě dojde později, nárok na odpočet se obnovuje – nikoliv zpětně, ale až v tom zdaňovacím období, kdy k platbě skutečně došlo.

Pro obnovení odpočtu po úhradě musí mít firma k dispozici potvrzení o platbě a řádně transakci vykázat v daňovém přiznání za příslušné období.

Tento přístup účinně brání zneužívání, zejména v případech, kdy byl odpočet používán jako nástroj předfinancování ze státního rozpočtu. Nový princip blokuje možnost uplatnit odpočet z fiktivních, odložených nebo nesplněných obchodů. Zároveň motivuje účastníky trhu k dodržování platební disciplíny, eliminuje rozdíly mezi doklady a skutečnými platbami a přispívá k větší transparentnosti a stabilitě podnikatelského prostředí.

Operace, na které se vztahuje § 74b

Nový § 74b se neuplatňuje na všechny transakce, ale pouze na ty, kde již byl nárok na odpočet uplatněn a kde má princip „bez úhrady – bez odpočtu“ skutečný význam. Pod tuto právní úpravu spadají:

• dodávky, u nichž příjemci vzniká nárok na odpočet (nárok na odpočet);
• faktury, na jejichž základě již byl odpočet uplatněn v přiznání k DPH;
• operace, jejichž datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) připadá na 1. 1. 2025 nebo později.

Pokud jsou všechny tyto podmínky splněny současně, je příjemce povinen sledovat, zda došlo k úhradě, a v případě potřeby vrátit dříve uplatněný odpočet ve lhůtách stanovených zákonem.

Operace, na které se § 74b ZDPH NEvztahuje

Nový paragraf § 74b ZDPH nepokrývá všechny typy transakcí podléhajících DPH. Zákon výslovně stanovuje případy, kdy povinnost vrácení odpočtu z důvodu neuhrazení závazku nevzniká. Pro plátce je důležité znát hranice působnosti této normy, aby se vyhnul nadbytečným nebo chybným opravám.

K hlavním výjimkám patří:

• operace v režimu reverse charge – v těchto případech je daňová povinnost přenesena na příjemce zdanitelného plnění a výpočet i uplatnění odpočtu DPH se řídí zvláštními pravidly. § 74b se na tyto transakce nevztahuje;
• služby přijaté ze zahraničí – pro tyto služby platí zvláštní daňový režim vázaný na určení místa plnění, což vylučuje použití mechanismu opravy z důvodu neuhrazení;
• dovoz zboží – u importu se DPH zpravidla vypočítává a odvádí prostřednictvím celních orgánů, takže na tyto případy se povinnost opravy podle § 74b nevztahuje.

Kromě toho se § 74b vztahuje pouze na transakce, jejichž datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) spadá na 1. ledna 2025 nebo později. Obchody s DUZP před tímto datem se i nadále řídí předchozími pravidly.

Dále je důležité, že nová právní úprava nedopadá na případy, kdy již od počátku neexistuje nárok na odpočet (nárok na odpočet). V těchto situacích se otázka vracení dříve uplatněného odpočtu vůbec neřeší.

Komu se nové pravidlo týká

Nový mechanismus stanovený § 74b ZDPH je závazný pro všechny plátce DPH bez výjimky. Zákon nerozlišuje daňové subjekty podle právní formy, rozsahu činnosti ani typu účetnictví — povinnost opravit odpočet při neuhrazení závazku platí pro všechny za stejných podmínek.

Konkrétně se to týká:

• všech plátců DPH, včetně osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), společností s ručením omezeným (s.r.o.) a akciových společností (a.s.);
• jak měsíčních, tak čtvrtletních plátců — protože povinnost vrátit odpočet vzniká ne v závislosti na délce zdaňovacího období, ale v důsledku neuhrazené platby;
• firem všech velikostí — od malých rodinných podniků až po velké holdingy. Velikost podniku nemá vliv na nutnost dodržovat nová pravidla.

§ 74b ZDPH tak zavádí jednotný a univerzální standard: právo na odpočet DPH je nyní neoddělitelně spojeno se skutečným splněním závazku. To vytváří transparentnější a rovnoprávnější prostředí pro všechny účastníky trhu.

Jak nový mechanismus ovlivňuje platební disciplínu

Zavedení § 74b ZDPH mění nejen pravidla pro práci s daňovými odpočty, ale také chování účastníků trhu. Nový mechanismus přímo spojuje nárok na odpočet DPH s faktem úhrady, a tím přetváří otázku platební disciplíny z čistě obchodní záležitosti na daňovou povinnost.

Za prvé, toto pravidlo motivuje firmy k rychlejším úhradám vůči dodavatelům. Zpožděná platba nyní znamená nejen riziko zhoršení obchodních vztahů, ale i povinnost vrátit dříve uplatněný odpočet. Prodlení s platbou se tak stává citelně nákladnější pro samotného plátce.

Za druhé, podniky mají motivaci přehodnotit své standardní platební podmínky ve smlouvách. Dlouhé lhůty splatnosti zvyšují pravděpodobnost, že závazek spadne pod režim § 74b, což nutí firmy přecházet na kratší a lépe řiditelné platební období nebo využívat zálohové či etapové platby.

Za třetí, odpočet DPH se stává „reálným“, nikoli pouze deklarativním — musí být podložen skutečnou platbou. To vyrovnává podmínky pro společnosti, které dodržují disciplínu, a eliminuje výhody těch, kteří dříve využívali formálních odpočtů bez reálných úhrad.

A konečně, nový mechanismus vyžaduje od firem systematickou kontrolu pohledávek. Bez sledování lhůt splatnosti, monitoringu prodlení a pravidelného párování závazků roste riziko porušení zákona. Mnoho firem již upravuje své procesy: zavádějí registry závazků po splatnosti, automatické upomínky a posilují spolupráci mezi účetnictvím, obchodem a finančním oddělením.

Stručné srovnání pravidel „do roku 2025“ a „od roku 2025“

Pro pochopení významu reformy DPH je důležité porovnat přístup k odpočtům před a po zavedení § 74b ZDPH.

Do roku 2025:

• nárok na odpočet DPH bylo možné uplatnit již na základě přijaté faktury, bez ohledu na skutečné zaplacení;
• oprava odpočtu při nezaplacení nebyla povinná automaticky a v praxi se často neprováděla.

Od roku 2025:

• pokud závazek není uhrazen ve stanovené lhůtě, je nutné uplatněný odpočet vrátit, i když jsou všechny formální doklady v pořádku;
• v zákoně je nově jasně definována povinnost sledovat nezaplacené faktury a provést opravu odpočtu, zároveň se zvyšuje dohled ze strany finanční správy.

Tímto se systém posouvá od formálního přístupu založeného na dokumentech ke konceptu, kde je nárok na odpočet úzce spojen s reálným plněním závazků a platební disciplínou.

Pomoc vašemu podnikání při přechodu na nová pravidla DPH

Společnost Venera Service Delivery s.r.o. pomáhá firmám přizpůsobit se novým požadavkům zákona § 74b ZDPH, které vstupují v platnost od ledna 2025. Provádíme audit interní platební disciplíny, nastavujeme kontrolu termínů splatnosti, pomáháme s úpravou smluvních podmínek a předcházíme chybám, které by mohly vést k nutnosti vrácení odpočtu DPH.

Chcete-li minimalizovat daňová rizika, ochránit provozní kapitál a mít jistotu při práci podle nových pravidel — obraťte se na odborníky ze společnosti Venera Service Delivery.