Zavedení § 74b zákona o DPH učinilo z kontroly neuhrazených faktur součást daňové odpovědnosti plátců. Chyba v termínech úhrady už nepředstavuje pouze účetní nepřesnost, ale přímé porušení daňových povinností. Opomenutí včasné opravy odpočtu z neuhrazené faktury znamená dodatečné doměření DPH, úroky z prodlení a v řadě případů i pokutu pro plátce.

V tomto článku se dozvíte, co může nastat, pokud nevrátíte daňový odpočet včas, jaké chyby se v praxi objevují nejčastěji a proč se systematická kontrola závazků po splatnosti stala nejen dobrou praxí, ale povinnou součástí práce každého plátce DPH.

Nová povinnost – nová oblast odpovědnosti

§ 74b ZDPH zavádí přímou povinnost plátce vrátit odpočet DPH, pokud závazek (faktura) nebyl uhrazen ve stanovené lhůtě. Nejde o doporučení ani o podmínku „při oznámení“, ale o formální normu zákona, která platí automaticky.

Opomenutí opravy odpočtu znamená chybu v daňovém přiznání – plátce nadále uplatňuje odpočet na částku, na kterou již nemá nárok. Taková situace se posuzuje jako porušení daňové povinnosti bez ohledu na to, zda dodavatel o neuhrazení věděl nebo zda finanční úřad zaslal jakékoli oznámení.

Povinnost vrátit odpočet zcela leží na příjemci zboží nebo služby. Nezávisí na jednání obchodního partnera ani nevyžaduje iniciativu ze strany daňového orgánu. Plátce je povinen sám sledovat splatnost závazků a včas provádět opravy odpočtu.

Co nastane, pokud se zmešká lhůta pro opravu odpočtu

Pokud uplyne šestiměsíční lhůta od data splatnosti závazku a oprava odpočtu nebyla provedena, jedná se o porušení zákona. Plátce fakticky ponechává odpočet DPH, na který již nemá nárok, a tím zkresluje svou daňovou povinnost.

Prvním důsledkem je doměrek DPH – dodatečné vyměření daně. Finanční úřad doměří částku DPH, která měla být vrácena v období, kdy uplynula šestiměsíční lhůta. Tato oprava je povinná a provede se bez ohledu na důvod, proč nebyla původně provedena.

Následně se automaticky uplatňuje úrok z prodlení, počítaný za každý den prodlení od okamžiku, kdy měla být oprava provedena. I pokud plátce situaci později napraví, úrok zůstává a nelze jej zpětně zrušit.

V závislosti na okolnostech může dojít také k uložení pokuty za nesprávné tvrzení daně (porušení povinnosti správně tvrdit daň), protože v přiznání byl uveden odpočet, který neodpovídal skutečnému stavu závazku.

Je důležité si uvědomit, že zpětné provedení opravy nezbavuje důsledků. Oprava přiznání je povinností, ale nezabraňuje doměření daně ani neanuluje úrok z prodlení. Čím později je chyba zjištěna a napravena, tím vyšší je výsledná částka doplatku a sankcí.

Typické chyby účetních při uplatňování § 74b

Při práci s novou úpravou je pro účetní důležité vyvarovat se několika častým chybám:

1. Nekontrolování data splatnosti. V mnoha firmách sledují, zda byl účet zaplacen, ale neevidují datum splatnosti (tedy den, kdy měla být platba podle smlouvy nebo faktury provedena). Výsledkem je, že šestiměsíční lhůta je počítána chybně – podle skutečného přijetí platby namísto podle dohodnutého data splatnosti. To vede k promeškání lhůty pro vrácení odpočtu.
2. Nesprávný výpočet šestiměsíční lhůty. Často dochází k omylu, kdy se šestiměsíční lhůta počítá od data uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) místo od data splatnosti. Správně se lhůta odvíjí od dohodnuté splatnosti závazku. Zaměnění tohoto výchozího bodu za DUZP je metodická chyba, která může způsobit, že povinnost opravy vznikne, ale nebude zachycena včas.
3. Ignorování částečných plateb. Pokud klient platí po částech, účetnictví někdy považuje fakturu buď za zcela zaplacenou, nebo naopak zcela nezaplacenou. Takový zjednodušený přístup brání správné identifikaci zbývající nezaplacené části po uplynutí šesti měsíců. Podle § 74b je nutné sledovat částečné platby a přesně vypočítat podíl, který zůstává nezaplacený a podléhá opravě odpočtu.
4. Neexistence evidence nezaplacených závazků. Bez systematického registru závazků po splatnosti je kontrola lhůt prakticky nemožná. Evidence nezaplacených faktur „ručně“, v nesourodých tabulkách nebo bez formálního systému často vede k tomu, že se na šestiměsíční lhůtu prostě zapomene.

Sankce za opožděnou opravu odpočtu

Opožděné vrácení odpočtu podle § 74b vede k několika následkům, které se mohou kumulovat:

• Doměrek DPH. Základní dodatečné zdanění – částka odpočtu, kterou měl plátce vrátit po uplynutí šestiměsíční lhůty. Toto doměření DPH je povinné a provádí se bez ohledu na příčinu chyby.
• Úrok z prodlení. Úroky z prodlení se automaticky počítají za každý den zpoždění, a to od dne, kdy měla být oprava uvedena v daňovém přiznání. I pokud plátce podá opravené přiznání dobrovolně, úrok za prodlení zůstává.
• Pokuta za nesprávné tvrzení daně. Daňová sankce za to, že byl odpočet uplatněn chybně a nebyl včas opraven. Výše pokuty závisí na okolnostech případu, výši nedoplatku a chování plátce (například zda sám chybu odhalil nebo byla zjištěna při kontrole).
• Kumulace sankcí. Doměrek, úroky a pokuta mohou být uplatněny současně. To činí opožděnou opravu velmi nákladnou chybou, zejména pokud jde o vysoké částky nebo opakované porušení.

Jak finanční úřad sleduje nezaplacené faktury

Se zavedením § 74b ZDPH se kontrola ze strany daňových orgánů zpřísnila a stala se systematičtější. Finanční správa má k dispozici několik mechanismů, které jí umožňují rychle odhalit situace, kdy byl uplatněn odpočet, ale platba za závazek neproběhla:

• Křížová kontrola. Porovnání údajů dodavatele a odběratele. Pokud dodavatel nezaznamená přijetí platby, ale odběratel si ponechá odpočet, tato nesrovnalost se automaticky zachytí prostřednictvím daňového systému.
• Kontrolní hlášení. Tato hlášení obsahují údaje o každé faktuře (datum uskutečnění zdanitelného plnění, částka, kód transakce atd.). Finanční úřad vidí všechny uplatněné odpočty a může sledovat, zda odpovídají skutečnému toku peněz. Speciální znak „P“ v kontrolním hlášení označuje opravu odpočtu – jeho absence tam, kde měla být provedena oprava, slouží jako podnět ke kontrole.
• Porovnání stavů úhrad. Údaje od různých účastníků (dodavatel, odběratel, banky) umožňují určit, zda skutečně došlo k úhradě. Pokud se informace rozcházejí (např. odběratel nenahlásí platbu a dodavatel peníze neobdrží), plátce se automaticky dostává do rizikové skupiny pro prověření.

Všechny tyto mechanismy spolupracují, takže nesoulad mezi uplatněným odpočtem a absencí platby je rychle odhalen. Od roku 2025, kdy se oprava u nezaplacených závazků stala zákonnou povinností, se pozornost finančních úřadů v této oblasti výrazně zvýšila. To zvyšuje pravděpodobnost kontroly a činí chyby v aplikaci § 74b mnohem viditelnějšími pro kontrolory.

Zvýšené riziko daňových kontrol

Po zavedení § 74b ZDPH se pozornost finanční správy k neuhrazeným závazkům výrazně zvýšila. Správnost opravy odpočtu už není vnímána jen jako technický aspekt daňového přiznání, ale i jako ukazatel platební kázně firmy.

Zvláštní pozornost věnují daňové úřady těm plátcům, u nichž:

• se často vyskytují prodlení v úhradách faktur — pravidelné závazky po splatnosti jsou považovány za indikátor zvýšeného rizika porušení zákona;
• se hromadí významné částky neuhrazených závazků — to signalizuje, že opravy podle § 74b mohly být opomenuty nebo provedeny nesprávně;
• se v kontrolních hlášeních (kontrolní hlášení) systematicky objevují nesrovnalosti mezi údaji dodavatelů a odběratelů — takové rozdíly zvyšují podezření, že firma nesprávně vykazuje pohyb závazků a odpočtů.

§ 74b se tak stal jedním z klíčových nástrojů kontroly DPH, protože je přímo spojen s realitou obchodní transakce — zda byla platba skutečně provedena a kdy k ní došlo. Pro daňovou správu jde o poměrně jednoduchý způsob, jak odhalit nesoulad mezi uplatněnými odpočty a skutečným stavem plateb. Riziko neplánované kontroly se proto u firem, které tuto normu ignorují, výrazně zvyšuje.

Jak minimalizovat důsledky, pokud k chybě již došlo

Pokud oprava podle § 74b nebyla provedena včas, není vhodné problém ignorovat — naopak je důležité co nejrychleji situaci napravit. Doporučený postup může být následující:

• Identifikace neoprávněného odpočtu. Zkontrolujte všechny neuhrazené a částečně uhrazené faktury, porovnejte jejich data splatnosti s uplynulým šestiměsíčním obdobím. Určete, u kterých z nich byl ponechán odpočet bez zákonného nároku a měl být vrácen.
• Podání opravného daňového přiznání. Proveďte opravu daňového přiznání za období, ve kterém měla vzniknout povinnost opravy odpočtu. V dodatečném přiznání uveďte snížení nároku na odpočet DPH v odpovídající výši a odešlete jej finančnímu úřadu.
• Příprava vysvětlení a dokladů. Je vhodné písemně vysvětlit příčinu chyby (např. chybějící evidence závazků po splatnosti nebo nesprávné sledování splatnosti). Přiložte interní výpočty, výpisy a další dokumenty potvrzující provedenou opravu a úhradu doměřené DPH.
• Zavedení pořádku ve vnitřní evidenci. Nastavte systém kontroly: veďte evidenci závazků po splatnosti, automatizujte sledování splatností a kontrolu částečných plateb. To je nezbytné, aby se podobná chyba v budoucnu neopakovala.

Čím dříve plátce sám chybu odhalí a napraví, tím nižší budou její negativní důsledky. Včasná dobrovolná oprava bývá finančním úřadem posuzována příznivěji než porušení zjištěné při kontrole. Dobrovolná úhrada doměrku a úroku z prodlení navíc prokazuje poctivost firmy a často umožní vyhnout se dodatečným pokutám.

Kdy je šance vyhnout se pokutě: dobrovolná náprava

Dobrovolná náprava je situace, kdy plátce sám odhalí porušení povinností a provede opravu daňového přiznání dříve, než finanční úřad zahájí kontrolní úkony. Tento proaktivní přístup výrazně snižuje riziko uložení pokuty.

Šance na vyhnutí se sankcím jsou nejvyšší v těchto případech:

• Opravné přiznání bylo podáno před zahájením daňové kontroly. Pokud plátce sám včas opraví údaje, finanční správa to zpravidla hodnotí jako projev poctivosti.
• Chybu zjistil sám plátce, nikoli kontrolor. Dobrovolná iniciativa a ochota napravit pochybení jsou považovány za polehčující okolnosti.
• Byly předloženy dokumenty a vysvětlení, že porušení mělo technický charakter nebo bylo způsobeno nedostatkem vnitřní kontroly, nikoli úmyslem zatajit skutečné závazky.

Hlavní zásada: čím dříve plátce opraví přiznání a napraví nedostatky, tím větší je šance vyhnout se pokutě. Pokud však chybu odhalí finanční úřad při kontrole, pravděpodobnost zproštění sankcí výrazně klesá. Proto je včasná dobrovolná náprava nejspolehlivější cestou, jak minimalizovat důsledky porušení povinností dle § 74b.

Jak se vyhnout pokutám a doměrku podle § 74b ZDPH

Pozdní vrácení daňového odpočtu podle § 74b zákona o DPH není formalita, ale porušení s přímými finančními důsledky: doměřením daně, úrokem z prodlení a případnými pokutami. V praxi problémy zpravidla nevznikají kvůli složitým transakcím, ale kvůli základním chybám – nesprávně určenému datu splatnosti, chybějícímu registru závazků po splatnosti, přehlížení částečných úhrad a „roztříštěných“ plateb.

Jediný spolehlivý způsob, jak se vyhnout doměrku, úroku z prodlení a pokutám, je vybudovat systematickou kontrolu neuhrazených faktur a včas provádět opravu odpočtu. Čím přesněji a disciplinovaněji plátce dodržuje požadavky § 74b, tím nižší je riziko nákladných chyb při kontrole daně z přidané hodnoty.

Profesionální podpora s DPH a § 74b ZDPH

Společnost Venera Service Delivery s.r.o. pomáhá firmám zavést efektivní kontrolu DPH a vyhnout se rizikům spojeným s uplatňováním § 74b ZDPH. Nabízíme komplexní podporu — od zavedení vnitřních registrů až po správný výpočet a promítnutí změn v daňovém přiznání.

Pokud si nejste jisti, jak správně zohlednit částečné platby, včas vracet odpočet nebo jej obnovit po prodlení — naši odborníci na DPH vám pomohou vybudovat spolehlivý systém a ochránit vaši společnost před doměrky a sankcemi.